Fotofestival v Blatné se letos v říjnu konal teprve podruhé. První ročník proběhl loni, protože členové blatenského fotoklubu KAMFO se rozhodli tímto způsobem oslavit padesát let své klubové činnosti. Dokázali vše zorganizovat, dokázali pozvat zajímavé osobnosti, dokázali uspořádat zajímavé výstavy, dokázali přilákat návštěvníky. A právě ohlasy návštěvníků na tuto akci přiměly pořadatele k tomu, aby letos uspořádali fotofestival znovu. Po tomto druhém ročníku již nikdo nepochybuje, že se Blatenským podařilo založit tradici a další ročníky budou následovat. Ostatně z úst samotných organizátorů zazněl.slib, že příští rok se fotofestival konat bude.

Festival probíhal od pátku 19.10. do neděle 21.10. Letošní ročník, stejně jako loňský, byl zaměřen na dokumentární fotografii, což je z mého pohledu přinejmenším pozoruhodné. Troufám si říci, že jenom velmi malá část fotografů, kteří se sdružují v nejrůznějších českých fotoklubech, se věnuje právě této oblasti fotografie. Možná, že mnohé fotografy zabývající se přírodou, krajinou, makrem a podobnými žánry, pro klubovou činnost typickými, může takto orientovaná akce inspirovat k tomu, aby se pokusili také o něco jiného, tedy například o dokument.

Program fotofestivalu byl velmi pestrý. Hlavním těžištěm se staly samozřejmě výstavy fotografií. Tyto expozice byly doplněny přednáškami renomovaných fotografů pedagogů, zabývajících se dokumentární fotografií a jejím místem v běžném životě. Přednášeli Pavel Dias, Jiří Siostrzonek a Tomáš Pospěch. Během výstav a zvláště během přednášek a po nich se počítalo s prostorem pro diskusi nad fotografiemi i prezentovanými tématy, takže nešlo o pouhé konzumování toho, co pořadatelé připravili, ale návštěvnici se mohli také aktivně zapojit, čehož hojně využili. Je jenom škoda, že diskuse po přednáškách nemohly pokračovat déle. Čas ubíhal nemilosrdně rychle. Účastníci fotofestivalu měli možnost se do programu zapojit také tím, že předem zaslali své práce organizátorům, a odborná porota z nich vybrala několik souborů pro instalaci takzvané Otevřené scény. Vedle prací renomovaných autorů, tak bylo možné zhlédnout fotografie dalších, méně známých současných fotografů.

Pavel Dias: z cyklu Hlubiny paměti

K těm renomovaným autorům patřili jednoznačně prof. Pavel Dias a Dagmar Hochová. Oba jsou velkými postavami naší dokumentární fotografie, o čemž se mohli návštěvníci přesvědčit na vlastní oči. Pavel Dias představil svůj soubor Hlubiny paměti, který zachycuje vyrovnávání se s holocaustem. Výstava Dagmar Hochové byla sestavena ze dvou autorčiných souborů. Soubor MOT HAI BA, který vznikl ve Vietnamu v roce 1961 a soubor Legionáři, který se zabývá okamžiky ze života účastníků 1. světové války v období po roce 1948. Příjemná, a pokud jsem si všiml, i mnoha návštěvníky využitá, byla možnost zakoupit fotografické publikace Dagmar Hochové přímo na výstavě v městském muzeu za ceny nižší, než jsou běžně v obchodech.

Dagmar Hochová: z cyklu MOT HAI BA

Tvorba pořádajícího fotoklubu byla zastoupena výstavou dvojic fotografií nejrůznějších zákoutí Blatenska. Záběry této dvojice byly foceny ze stejného místa, rozdíl byl pouze v tom, že jeden záběr byl pořízen před sto lety J. P. Hillem a druhý záběr v nedávné době členy fotokluby KAMFO. Jak je tento projekt zajímavý pro každého z návštěvníků, tak je jistě dvojnásob cenný pro místní obyvatele, kteří mají k těmto místům vztah ryze osobní.

Nechci se podrobně zabývat všemi výstavami, ale zmíním ještě dvě, instalované na Blatenském zámku. V přízemí, v konibaru, jsme mohli zhlédnout soubor fotografií Tomáše Pospěcha s názvem "Look at the Future", zachycující kulturu a vztahy v uzavřeném světě moderní automatizované fabriky na výrobu plochých obrazovek v Hranicích na Moravě. Zajímavá sonda umocněná tím, že autor z tohoto města pochází. Ve výstavní síni zámku Blatná byla instalována část souboru velkoformátových panoramatických fotografií Tomáše Bicana "Město". Pozoruhodné na tomto souboru je, že fotografie, dosahující dvou metrů délky, byly vyrobeny klasickou cestou za použití chemie v temné komoře, či spíše v zatemněném bytě. Celá technologie vyvolávání fotografií, je autorem dokumentovaná a vedle výsledných prací byla návštěvníkům k dispozici. V dnešní době, kdy pomalu začíná převládat tvorba fotografií digitální cestou, to dokazuje, že klasická fotografie, je stále živá a rozhodně není "na odpis". Dle mého názoru tyto fotografie vypadají skvěle.

Tomáš Pospěch: z cyklu Look at the Future

Program fotofestivalu byl dobře vyvážen. Výstavy, setkání s autory, přednášky, diskuse, každý si mohl vybrat dle libosti. Ani další druhy umění nepřišly zkrátka. Sobotní večer byl zpestřen koncertem jazzového orchestru asi patnácti muzikantů, jehož někteří členové ještě večer při společném posezení v hospůdce zpříjemňovaly atmosféru hrou v poněkud komornějším složení. Pro vyznavače jiného hudebního žánru byly výstavy Otevřené scény po oba dva dny doprovázeny lokálními bigbítovými kapelami. Aby se mohli místní prezentovat něčím krajově typickým, byl program doplněn soutěží o nejhezčí hnětýnku, což je druh místního pečiva.

Myslím, že si mohu dovolit ne jen za sebe, ale i za ostatní účastníky poděkovat pořadatelům za příjemné prožití víkendu. Klobouk dolů před schopnostmi organizátorů. Mnohé naše fotokluby mohou takovouhle akci Blatenskému sdružení fotografů KAMFO jenom závidět.